VARIANTY HER

KLASICKÉ PAINTBALLOVÉ HRY

Paintballová mužstva se většinou domluví na maximálním časovém limitu paintballové hry, který je obvykle 20 minut. Začátek a konec hry je oznámen hvizdem rozhodčího. Paintballový hráč je vyřazen v okamžiku zásahu kuličkou (nemusí se rozprsknout), Zasáhnutí zbraně se nepočítá za zásah hráče (hráč pokračuje dál ve hře). Možné varianty her paintballu (jen pro inspiraci, záleží na každém):
Paintballový hráči se rozdělí do dvou přibližně stejně velkých týmů. Na povel organizátora, který odstartuje hru, hráči vyrazí ze startovní pozice do hřiště a snaží se vyřadit zásahem všechny soupeře. Hra končí zasažením posledního hráče konkurenčního týmu nebo časovým limitem, který se může v závislosti na počtu hráčů pohybovat od pěti do deseti minut. Tento typ hry používáme nejčastěji pro seznámení s terénem, spoluhráči a hrou samotnou.
Organizátor vybere ze skupiny třetinu hráčů, kteří budou mít za úkol bránit budovu bývalého vojenského skladu. Ostatní hráči jsou útočníci a jejich úkol je jasný – během časového limitu, který je obykle 15.minut, vyřadit všechny obránce – dobýt objekt. Po zahájení hry se zbytek hráčů – útočníci – snaží dobýt prostor obsazený obránci. Hra končí eliminováním posledního hráče obránců, popř. útočníků.
V této hře je již nutná základní spolupráce mezi jednotlivými hráči. Opět jsou vytvořeny dva přibližně stejné týmy, které startují z protilehlých stran hřiště. Doprostřed hřiště nebo na strategickou pozici je umístěna vlajka, jejíž získání je hlavním úkolem hry. Na povel organizátora začíná hra a hráči se snaží co nejrychleji (nebo alespoň rychleji než soupeř) dostat k vlajce a donést ji na svou startovní pozici. V této hře rozhoduje především schopnost rychle se přizpůsobit nastalé situaci a zkoordinovat jednotlivé členy týmu. Hra končí položením vlajky na startovní pozici, nebo vyřazením všech protihráčů.
Je náročnější variací hry na jednu vlajku, kdy už nejde jen o to rychle postupovat vpřed, ale je nezbytně nutné myslet i na zadní vrátka. Cílem hry totiž je stáhnutí soupeřovy vlajky a její donesení zpět na svou startovní pozici. Útočná taktika tak musí počítat i s případnou obranou své „základny“. Hra končí po donesení soupeřovy vlajky, nebo tradičně vyřazením všech soupeřů.

Týmy dostanou vlajku, kterou vyvěsí buď na předem určeném místě nebo na místě, které si v určeném sektoru sami vyberou. Vyvěšuje-li se vlajka na předem určeném místě, je toto místo soupeřům obvykle známo.

Korektně vyvěšená vlajka je taková, která je alespoň metr nad zemí a není skryta (nejde o nesmyslné hledání vlajky,ale o její získání). Hráči se předem dohodnou, zda se stačí vlajky jen dotknout nebo je-li nutné ji dopravit k vlajce vlastní. Je-li při druhé variantě hráč nesoucí soupeřovu zástavu zasažen, musí ji bez prodlení položit na zem v místech zásahu a opustit hřiště. Zbývající hráči se pokusí dopravit vlajku na svou základnu.

Při této variantě by se měly týmy předem dohodnout, zda stačí vlajku pouze donést na svou domovskou základnu (přičemž jejich vlajka může být na cestě k soupeřově základně), nebo zda je možné se vlajky jen dotknout.
Hraje se na dva týmy – obránci a útočníci.
1. tým hlídá radiovou stanici (vlajkovou základnu), obránci jsou omezeni hranicí základny,
2. tým má 5.minut na to, aby dobil „budku“ s radiovou stanicí. (sebral vlajku)

Požadavky: hrací pole a 3-10 hráčů na tým.

Příprava: základny jsou umístěny, jako obvykle, na opačných stranách hřiště. Hráči jsou rozděleni do dvou týmů, každý tým má jednu základnu a jednoho VIP. Nejvhodnější hrací doba je přibližně 20 minut. VIP hrají většinou beze zbraně.

Výhra: Tým vyhraje, pokud trefí nepřátelského VIP.

Každý tým si zvolí kapitána, kterého před zahájením hry ukryjí v terénu. Hráči soupeře vědí o kterého hráče se jedná. Po jeho zásahu kuličkou vítězí družstvo s živým kapitánem. Kapitán se během hry může přesouvat a měnit své úkryty.

Hry se však může zúčastnit i jako obyčejný pěšák. Po jeho zasažení však prohrává celé družstvo.

Hráči jsou rozděleni do dvou týmů. Modří jsou zachránci a rukojmí, červení jsou teroristé. Před začátkem hry teroristé dovedou rukojmí do „vyčkávacího prostoru“. Když hra začne mají zachránci za úkol přivést rukojmí do „bezpečné zóny“.

Zachránci – dovést rukojmí do bezp. zóny;
Teroristé – zabránit v úniku rukojmích.
Hráči musí střílet tzv. ne-dominantní rukou, tj. tou kterou normálně nepoužívají. Například když mačkáte spoušť obvykle pravou rukou, tak ho tady musíte mačkat levou atd. Tento způsob hry se dá uplatnit u většiny herních typů.

Hráči se rozdělí do dvou (či více) stejně početných družstev. Hráči každého družstva se snaží zastřelit všechny soupeřící hráče. Vítězí tým, který dřív vyřadí ze hry všechny hráče protivníka, nebo tým, který má na konci časového limitu méně „mrtvých“.

Je-li počet mrtvých na obou stranách stejný, jedná se o remízu. Týmy se však mohou dohodnout na rozstřelu (viz. níže). Hra se stává mnohem zajímavější pokud se hráči rozdělí do více než dvou týmů. Hráči si pak musí více hlídat své okolí a intenzivněji spolupracovat jako tým.
Tato varianta zavede hráče do válečné historie a nabídne mu pocit, jaký možná zažívali vojáci v napoleonských válkách. Dva týmy hráčů se proti sobě postaví ve formaci na vzdálenost asi 30 metrů. Formaci tvoří řada, pevně postavených střelců, kteří nesmí uhýbat, dělat úkroky, krčit se, nebo jakkoliv měnit své postavení. Na organizátorův pokyn PAL! vystřelí všichni hráči jednu kuličku směrem k soupeři. Pokud je kterýkoli hráč zasažen, opustí formaci a je vyřazen z boje. Na pokyn KROK VPŘED! udělají hráči krok, přičemž zachovávají formaci. Hra pokračuje tak dlouho, dokud na jedné straně nejsou všichni hráči vyřazeni.

Dva hráči se k sobě postaví zády, na pokyn ujdou deset kroků, otočí se a vystřelí jedinou kuličku. Zasažený hráč prohrává. Zasáhnou-li se oba hráči navzájem, může se rozstřel opakovat.

Místo odkrokování může dát pokyn k rozstřelu třetí osoba. Rozstřel můžete použít po remízově ukončené hře.

Jeden z hráčů je kořist, ostatní jsou lovci. Kořist má za úkol se dostat do předem vymezeného prostoru a to v určeném časovém limitu. Lovci se ho snaží zneškodnit.

Kořist – musí přežít.
Lovci – musí zneškodnit kořist.
Obvykle poslední hra. Hráči se rozdělí do týmů a snaží se zastřelit co nejvíce hráčů soupeře. Ti se však po zasažení vrací ke své vlajce (resp. základně družstva), zde získají „další život“ a ve hře pokračují do okamžiku, než mu dojdou kuličky. Získání kuliček od spoluhráče je povoleno. Hra končí v okamžiku, kdy má střelivo jen jeden hráč. Kuličky nelze vrátit nebo použít při jiné akci (kuličky změknou a jsou nepoužitelné).

SCÉNÁŘOVÉ PAINTBALLOVÉ HRY

Možnost scénářových her (Pěší patrola, Kóta „Radiostanice“, Muniční sklad, Protiatomový kryt apod.) na přání.